Jiří Hora (1922 - 2007)

Jiří Hora

Narodil se dne 15. března 1922 ve Frenštátě pod Radhoštěm a podle vlastních vzpomínek dostal svůj první fotoaparát přibližně ve třinácti letech. Fotografování našeho města se začal intenzivně věnovat v šedesátých a sedmdesátých letech. Z té doby je podstatná část snímků pořízena starými měchovými přístroji na ploché filmy podle vzoru světového fotografa Josefa Sudka z Prahy, s nímž se při jeho častých návštěvách města stýkal. S pokrokem fotografické techniky i on přešel na digitální fotoaparát, se kterým dokumentoval proměny města. Nasbíral tak více než tisíc záběrů Frenštátu pod Radhoštěm a jeho proměn. V roce 1998 vznikl za spolupráce s Milanem Bajerem ojedinělý videodokument Proměny města Frenštátu pod Radhoštěm, srovnávající pohledy na starou a novou podobu města.

Jiří Hora byl také lektorem angličtiny a úspěšným překladatelem. Po roce 1989 vyšlo s jeho překlady přes dvacet knižních titulů, mezi nimiž jsou bestsellery Sidneyho Sheldona (Hněv andělů, Časovaná smrt), Davida Morrella (Pátá profese), Královna zločinu Martiny Cole, Přetížení Artura Haileyho a životopisná kniha Život s Lucianem od Aduy Pavarotti, manželky Luciana Pavarottiho. Překládal také dobrodružné příběhy Maxe Branda, "Bigglesovky" Williama Johnse a další.

Celou fotografickou sbírku spravuje nyní jeho syn Jiří Hora mladší.

Jiří Hora ml. a Eva Maléřová

Jiří Hora a Eva Maléřová

V roce 2012 se Jiří Hora ml. se sestrou Evou Maléřovou pustili do hledání přesných míst, ze kterých fotografoval Frenštát jejich otec, aby tak věrně zachytili rozvoj města. Některá místa k pořízení fotografií museli lokalizovat podle leteckých snímků města nebo historických map. Byla to někdy až detektivní práce završená radostí nad úspěchem určení konkrétního místa, kde před tolika lety stál a fotografoval jejich otec.

"Celý proces zabral téměř dva roky. Spousta barevných fotografií vznikala na několikrát, protože až doma při prohlížení pořízených fotografií zjistíte, že jste si měl stoupnout o 5 metrů dál nebo přijít v jinou denní dobu nebo že jste úplně někde jinde. Některé staré snímky byly pořízeny z oken soukromých bytů. To se pak snažíte vybrat správné okno ve správném patře a prosíte majitele, aby vám dovolil udělat fotografii. V některých případech je dnes nemožné pořídit snímek ze stejného místa, je to uprostřed domu nebo lesa, někdy jsme možná jen to správné místo nenašli."